Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Gelový infuzní clonový systém pro dodatečnou hydroizolaci různých druhů zdiva s využitím druhotných surovin
Melichar, Jindřich ; Klečka,, Tomáš (oponent) ; Dohnálek,, Pavel (oponent) ; Novotný, Miloslav (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Prakticky jakýkoliv stavební objekt v našem klimatickém pásu čelí v nějaké formě působení vlhkosti. Převážně starší a historické budovy jsou nejvíce postiženy negativním vlivem působení vody. Dříve docházelo k dodatečnému snižování vlhkosti pouze mechanicky, a to zarážením izolačních plechů nebo probouráváním a podřezáváním zdiva. Postupem času byly vyvinuty i chemické metody sanace vlhkého zdiva, které jsou v porovnání s mechanickými značně jednodušší stran aplikace a šetrnější ke statice ošetřovaných budov, což je činí ideálními pro ošetřování historických budov, anebo objektů, které by nesnesly výraznější narušení. Hlavním principem chemických metod sanace vlhkého zdiva je aplikace speciálního materiálu do linie vyvrtaných otvorů s danou roztečí. Následnou penetrací injektážního materiálu dochází k protnutí výseči jednotlivých vrtů, a tak k vytvoření tzv. injektážní clony, která zabraňuje vzlínání vlhkosti nad ni. Injektážní materiály mohou rovněž obsahovat podíl druhotných surovin, čímž dochází ke snížení vlivu dopadu výroby na životní prostředí. Efektivitu infuzních materiálů ve zdivu ovlivňuje celá řada faktorů, jako je teplota, vlhkost, či druh ošetřovaného materiálu. Důležitým faktorem je též zjištění efektivity sanačního materiálu, prokázáním jeho schopnosti penetrovat stavební materiál prostřednictvím identifikace jeho přítomnosti v něm.
Gelový infuzní clonový systém pro dodatečnou hydroizolaci různých druhů zdiva s využitím druhotných surovin
Melichar, Jindřich ; Klečka,, Tomáš (oponent) ; Dohnálek,, Pavel (oponent) ; Novotný, Miloslav (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Prakticky jakýkoliv stavební objekt v našem klimatickém pásu čelí v nějaké formě působení vlhkosti. Převážně starší a historické budovy jsou nejvíce postiženy negativním vlivem působení vody. Dříve docházelo k dodatečnému snižování vlhkosti pouze mechanicky, a to zarážením izolačních plechů nebo probouráváním a podřezáváním zdiva. Postupem času byly vyvinuty i chemické metody sanace vlhkého zdiva, které jsou v porovnání s mechanickými značně jednodušší stran aplikace a šetrnější ke statice ošetřovaných budov, což je činí ideálními pro ošetřování historických budov, anebo objektů, které by nesnesly výraznější narušení. Hlavním principem chemických metod sanace vlhkého zdiva je aplikace speciálního materiálu do linie vyvrtaných otvorů s danou roztečí. Následnou penetrací injektážního materiálu dochází k protnutí výseči jednotlivých vrtů, a tak k vytvoření tzv. injektážní clony, která zabraňuje vzlínání vlhkosti nad ni. Injektážní materiály mohou rovněž obsahovat podíl druhotných surovin, čímž dochází ke snížení vlivu dopadu výroby na životní prostředí. Efektivitu infuzních materiálů ve zdivu ovlivňuje celá řada faktorů, jako je teplota, vlhkost, či druh ošetřovaného materiálu. Důležitým faktorem je též zjištění efektivity sanačního materiálu, prokázáním jeho schopnosti penetrovat stavební materiál prostřednictvím identifikace jeho přítomnosti v něm.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.